Oděská oblast

Oděská oblast
Одеська область
Odeska oblasť
Oděská oblast – znak
znak
Oděská oblast – vlajka
vlajka
Geografie
Odessa in Ukraine (claims hatched).svg
Hlavní městoOděsa
Souřadnice47° s. š., 30° v. d.
Rozloha33 310 km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 387 543 (2 006)
7, místo v rámci Ukrajiny
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "73") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "73") šablony "Infobox - region" za zastaralý!73 obyv./km²
Jazykukrajinština, ruština, rumunština, bulharština
Národnostní složeníUkrajinci 62,8 %, Rusové 20,7 % (2001), Bulhaři, Moldavané, mnoho malých menšin
NáboženstvíPravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celekUkrajinaUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky7 rajónů
Vznik1932
předseda oblastní administraceMichail Saakašvili
předseda oblastní radyMaksym Kucyj
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+380-48
Označení vozidelBH
Oficiální webwww.zoda.gov.ua
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oděská oblast (ukrajinsky Одеська область, Odeska oblasť; též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 formálně samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořemMykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.

Dějiny

Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou říší a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. Oblast od r 1802 byla součástí provincie Novorossijsk a od roku 1803 byla součástí provincie Cherson. Část území byla připojená k Ruské říši v důsledku rusko-turecké války v letech 1806-1812. Oděsská oblast byla součástí Besarábské oblasti, která měla od roku 1818 autonomní postavení. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku.

Oděská oblast pak byla znovu ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Zinovjevsk, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Podilsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.

Koncem května 2015 sesadil ukrajinský prezident Petro Porošenko dosavadního guvernéra Oděské oblasti z jeho funkce a nahradil jej Michailem Saakašvilim, bývalým prezidentem Gruzie, nyní občanem Ukrajiny. Saakašvili měl mít za úkol mj. boj proti korupci.[1] Již 7. listopadu 2016 však Saakašvili ze své funkce guvernéra odstoupil.

Geografie

Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.

Obyvatelstvo a města

Přístav v Oděse a stejnojmenný hotel
Pevnost Akkerman (Bilhorod-Dnistrovskyj.)

Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:

Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel a Rusové 27,4 %. Pokles podílů Židů, kteří se ještě v roce 1970 podíleli na obyvatelstvu oblasti se 4,9 %, je znatelný a bývá uváděn do spojitosti s jejich emigrací do Izraele a jiných zemí.

Rozdělení obyvatelstva podle používaného jazyka se liší od sčítání podle udané národnosti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).

Přehled měst

ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Komentář: pojem města oblastního významu zrušen v roce 2020

Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.

Město Ukrajinský název Ruský název Rumunský název Obyvatel
1. I. 2006
Oděsa Одеса Одесса Оdesa 1 002 048
Izmajil Ізмаïл Измаил Izmail 79 663
Čornomorsk Чорноморськ черноморск Ciornomorsk 56 917
Bilhorod-Dnistrovskyj Білгород-Дністровський Белгород-Днестровский Cetatea Albă 50 720
Podilsk Подільськ Подольск Bârzu 40 263
Južne Южне Южное - 25 775
Kilija Кілія Килия Chilia Nouă 21 646
Reni Рені Рени Reni 19 777
Balta Балта Балта Balta 19 558
Rozdilna Роздільна Раздельная - 17 603
Bolhrad Болград Болград Bolgrad 16 027
Arcyz Арциз Арциз Arciz 15 594
Biljajivka Біляïвка Беляевка - 13 269
Velykodolynske Великодолинське Великодолинское Dolina Mare 12 307
Ovidiopol Овідіополь Овидиополь Оvidiopol 11 406
Tatarbunary Татарбунари Татарбунары Таtarbunar 10 691
Berezivka Березівка Березовка Berezovca 9 605
Teplodar Теплодар Теплодар - 9 484
Ljubašivka Любашівка Любашевка - 9 482
Kodyma Кодима Кодыма Codâma 9 238
Anaňjiv Ананьïв Ананьев Nani 9 056

Odkazy

Reference

  1. BOY, Ann-Dorit: „Schokolade und Licht“ (Čokoláda a světlo), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. června 2015, s. 2.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Oděská oblast na Wikimedia Commons
  • Oficiální web oblasti
  • Mapa oblasti
  • Fotogalerie
Vlajka Oděské oblasti Oděská oblast
Rajóny Znak Oděské oblasti
Města
AnaňjivArcyzBalta • Berezivka • Bilhorod-DnistrovskyjBiljajivkaBolhradČornomorskIzmajilJužneKilija • Kodyma • OděsaPodilskReniRozdilnaTatarbunaryTeplodarVylkove
Sídla městského typu
Avangard • Berezyne • Borodino • Cebrykove • Čornomorske • Chlibodarske • Ivanivka • Dobroslav • Lymanske • Ljubašivka • Mykolajivka • Novi Biljari • Okny • Oleksandrivka • Ovidiopol • Petrivka • Radisne • Rauchivka • Sarata • Savraň • Serhijivka • Serpneve • Slobidka • Suvorove • Šyrjajeve • Tajirove • Tarutyne • Velyka Mychajlivka • Velykodolynske • Zatoka • Zacharivka • Zatyššja • Zelenohirske
Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti a jejich správní centra
Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)
Autonomní republika a její správní centrum
Města se zvláštním postavením
¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti.
²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ge1147683
  • GND: 4469931-1
  • MBAREA: 2982896a-1d3d-4e10-87f0-e69ed42ff485
  • NARA: 10037207